Oddíly pod Tj Union Plzeň:

Fotbalový oddíl

Fotball

Více informací...

Vodácký oddíl

Více informací...

Horolezecký oddíl

Více informací...

Lyžařský oddíl

Více informací...

Moderní gymnastika

Více informací...

Stolní tennis

Více informací...

Šachový oddíl

Více informací...

Turistický oddíl

Více informací...

Volejbalový oddíl

Více informací...

Oddíl softenisu

Více informací...

HomeTexty webSoftenisZájezd do Písečné na Jesenicku

Zájezd do Písečné na Jesenicku

Softtenis(24.-26.8.2007)

Velké otazníky předcházely zájezdu na softtenisový zápas do Písečné u Jeseníku. Z fotografií na internetu vyplývalo, že se tam hraje na nějakém uzoučkém betonovém chodníčku u obytného domu. Z mnoha akcí pořádaných za poslední rok vyplynulo, že se jedná o recesisty a softtenis hrají výhradně pro zábavu. Dohady vznikly i okolo obsazení auta, když bylo šest kandidátů. Nakonec z rodinných důvodů Vlasta vzdala a neustále nerozhodný Aleš také nejel.

A tak do neznáma vyrazili v pátek 24.8.2007 v půl páté odpoledne Karel, Jirka N., Jirka Š. a Honza. Jízda po dálnici místy i rychlostí kolem 180 km/hod. ubíhala kupodivu rychle. V Písečné nás v 9 hod. večer přivítal prezident místního softtenisového spolku Tonda a po následné připravené klobáse nás již čekala místní hospoda, kde jsme ve vzájemném poznávacím duchu setrvali do dvou ráno, aniž bychom poznali dobrodince, který za nás zaplatil asi 20 piv. Při té příležitosti jsme se dozvěděli, že i oni mají svůj výbor a jeden z členů výboru je momentálně podmínečně vyloučený, protože odporoval názoru výboru. Tím jsme si potvrdili, že se opravdu jedná o skupinu recesistů, zvláště pak po další informaci o populárním výroku rozhodčího na empiru, který měl při softtenisu rozhodnout o správnosti udělení bodu po dopadu míčku do sporného místa, jenž zněl: „Těžko říct“.

Spaní bylo připravené v „kajutě“ zahradního domku, kam se lezlo po žebříku. Ráno nám byla nabídnutá bohatá snídaně v podobě obložené mísy. Následovalo rozpinkání s hledáním strategie jak uspět na kurtu byť správné délky, ale pouze poloviční šířky a navíc na zámkové dlažbě, která připravovala po dopadu míčku četná překvapení. Proto jsme zvažovali střídání lobů a kraťasů. K našemu překvapení se pak hrálo něčím, co se blížilo hopíku a ne molitanovému míčku a veškerá připravovaná strategie nebyla k ničemu. Po včerejší dohodě vzájemný sportovní match zahájili oba prezidenti. Ačkoliv Karel dvakrát vedl, domácí „celebrita“ ho nakonec udolala trpělivostí. Všechny zápasy se hrály v přátelském duchu za osvěžující podpory plzeňského gambrinusu. Oba Jirkové a Honza všechny svoje zápasy vyhrály a Karel zařizoval, aby domácí neprohrály s nulou.

Ačkoliv jsme se na cestu vybavili vlastní stravou, v poledne jsme byli uctění řízkem s bramborem a naše klobásky se dál rozehřívaly v tepelném odrazu příjemného venkovního tepla kolem 25 stupňů. Odpoledne následovalo ochotnické divadelní představení Járy Zimmermanna „Vlasta“ nastudované během dvou až tří týdnů naším softtenisovým soupeřem včetně jejich žen a potomků. Také my jsme dostali čtyři volňásky a na dotaz jak to bude s těmi, kteří volňásek nedostanou, bylo sděleno, že ti ho dostanou u vchodu na představení. Na vratech se skvěl nápis „VYPRODÁNO“. Pozváni byli i starosta obce s manželkou a nejstarší občanka, která se dožila vzácných 95 let. Přes skeptický názor účinkujících bylo divadlo v místních podmínkách mimořádně zdařilé. Zvláštní pozornosti si pak vysloužila zdravotnice, která ve své brašně nosila a nabízela po štamprličkách slivovici. Pak byla na programu soutěž v házení berkovcem – pytlem naplněným cca 8,5 kg písku. Jirka N. dosáhl na skvělé 2. místo, ale protože byl host, není jeho výsledek zaznamenán v dlouhodobých tabulkách. Tak kázal místní prezident. V té době už zdravotnice se svou brašničkou nestíhala a nosila přípitkovou nabídku na širokém tácu a nejen se slivovicí, které začínala mít nedostatek. To už ale probíhala společenská zábava ukončená dlouho po druhé hodině v noci.

Ráno byla k snídani vynikající míchaná vajíčka a po vyrovnání nákladů s pobytem bylo loučení s příslibem, že nám domácí naši návštěvu oplatí na našem turnaji o mistra ČR v polovině října.

Z Písečné jsme putovali na zámek Jánský vrch v Javorníku a po shlédnutí interiérů a polévce v místní restauraci jsme pokračovali přes polské Kladsko do Broumova a Janoviček. Zatímco si Karel šel nafotit trojmezní hraniční kámen oddělující historické země Čechy, Slezsko a Kladsko, Jirkové a Honza si udělali přestávku u piva s nádherným výhledem do dalekého kraje a výstup ke státní hranici jednoznačně ignorovali. V Teplicích nad Metují byl oběd, na který nás pozval Jirka N. včetně pití s názvem vzteklý pes. Naše putování skončilo kolem 20. hodiny večer v Plzni po celkovém ujetí téměř 800 km.

I když po sportovní stránce lze výlet hodnotit jako chabý, po společenské stránce mimořádně zdařilý a není vyloučeno, že příští rok opět pojedeme na „soustředění“ za našimi novými přáteli do Písečné u Jeseníku.

Free business joomla templates